sobota 10. prosince 2016

Pohádka o Jiřince a Pepičce pro čtenáře intelektuálně na výši



Máte rádi pohádky? Jednu pro vás mám. Ale abyste pak nelitovali!

Jiřinka studuje filozofii a literaturu.  Hledá Pravdu. Ano, přesně tu Pravdu s velkým počátečním P. Pečlivě studuje spisy význačných myslitelů a myšlenky význačných spisovatelů. Nyní se věnuje především Blbenovi a jeho Blbonádě. Jiřinka si povahou světa není jistá. Váhá mezi blbenovským a  blbanovským pohledem na skutečnost. V poslední době se přiklání spíše k blbanovskému pohledu, ale nové dílo Blbablba ji přimělo znovu se zamyslet a udělat ve svém tvrzení určité změny. Blbinu1 zaměnila Blbinou2, přesto ale váhá, jestli by úplně nejvíce do jejího světonázoru nezapadala Blbina3. Ještě musí přemýšlet.

Pepička pracuje v pekárně. Chce žít spokojeným životem. Životem s malým ž. O existenci nějakého Blbena nemá ani ponětí. Doma má akorát blbce, s kterým má dvě malinkatá blbátka. Mají také blbíka. Pepička by svého blbce, blbátka a blbíka za nic na světě nevyměnila, i když na ně občas nadává. Má ovšem taky blbounka, ale o tom radši moc nemluví. Blbounek se v jejím životě objevil zcela nečekaně, ale pořád ještě nezmizel. Blbec nic netuší a ona mu to sama od sebe neřekne. Kvůli blbátkům přece.

A nyní pozor, zvrat! Je to takové trochu kostrbaté, ale pohádka se nám na konci změnila v hádanku. Tak hádejte, moji milí, duševně a literárně povznesení čtenáři! Který život je lepší? Jiřinčin, nebo Pepiččin? No, a já jdu spát, koho to má pořád bavit, něco vymýšlet. Takže si sami pěkně odpovězte a neptejte se mě, jak tahle pohádka skončí, protože to vážně nevím. Že něco píšu, neznamená, že vím, jak to skončí.  Navíc to už ani není pohádka, změnila se na hádanku, to jen tak pro pořádek, předpokládám, že vaše paměť není kdovíjaká. Tak dobrou noc.

Žádné komentáře:

Okomentovat